Asi si všichni umíme spočítat jednotlivé ztráty za uplynulé období a lámeme si hlavu nad tím, jak, jestli a kdy se budeme moci opět pustit do naší práce, kterou máme tak rádi. Práce ve službách v hospitality sektoru je mnohdy těžká, ale zároveň přece úžasná. Je to práce lidí pro lidi. Práce, kde přinášíme ostatním lidem radost. Vsadím se, že když si vzpomenete na svoji poslední dovolenou, nebo výlet s rodinou, tak se podvědomě usmějete. 😊 Místo toho skloňujeme slovíčka jako covid, karanténa, omezení, testování, kompenzace a mnohá další na X způsobů a doufáme, že po roce „fungování“ způsobem „brzda – plyn“ uvidíme světlo na konci tunelu, který se zatím zdá být snad nekonečný.
Včera proběhla online konference organizovaná Katedrou cestovního ruchu VŠP Jihlava Dr. Linderovou na téma „Dopady pandemie na cestovní ruch v ČR“. Mezi hlavními spíkry byla Soňa Machová z agentury CzechTourism, která prezentovala souhrnné údaje dopadů pandemie. Děkujeme za možnost tyto výstupy sdílet (viz odkaz). Více aktuálních informací naleznete na https://tourdata.cz/dopady-covid/dopady-covid19-2020-2021/. Celou analýzu je množné stáhnout zde https://tourdata.cz/wp-content/uploads/2020/12/Dopady_COVID19_cest_ruch_2020_2021_-_k_27_11_2020.pdf.
Mezi dalšími diskutujícími byli Jaromír Polášek (ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu), Tomáš Čihák (ředitel destinační organizace Vysočina Tourism) a Zdenka Nosková (předsedkyně Svazu venkovské turistiky a agroturistiky). Záznam celé diskuze bude možné shlédnout na stránkách katedry https://kcr.vspj.cz/uvod/konference/virtualni-odborne-setkani-diskuse-. Na stejném odkaze lze stáhnout i prezentaci paní Machové z CzT.
Pro představu zde v kostce přikládám několik čísel. Celkový meziroční pokles přenocování domácích hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) v ČR byl mezi roky 2019 a 2020 lehce přes 20 %. Ovšem situace se v krajích poměrně výrazně lišila. Jak mnozí víme a také pociťujeme, nejhorší dopad byl na Prahu a to v průměru o 35 %. Prahu následoval Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický, Zlínský a Ústecký kraj, kde meziroční propad dosahoval mezi 25 – 28 %. Dle slov paní Noskové byl největší dopad na drobné pronajímatele, kteří jen během podzimního a vánočního výpadku měli ztráty přibližně ve výši 250 až 400 tisíc, což je pro drobného živnostníka likvidační. Naopak někteří jiní „podnikatelé“ své chaty a chalupy prodávali i nadále pod hlavičkou „pronájemní smlouvy“.
Příjezdový cestovní ruch zahraničních turistů zaznamenal meziroční dramatický pokles o více než 70 %, v Praze dokonce téměř 80 %. Poklesy v přenocování se v ostatních krajích pohybovaly v rozmezí mezi 50 až70 %. Některé kraje dokázaly část propadu dohnat během letní sezóny, především díky domácím turistům, ale částečně došlo i k obnově hostů ze zahraničí. Jako příklad uvedl pan Polášek Krumlov, který během dvou měsíců dokázal přepnout na český trh, díky kterému se i prodloužila doba pobytu, z původních obvyklých jednonoček zahraničních hostů, až na 3-4 noci. Podobnou zkušenost měl i kraj Vysočina, kde dle pana Čiháka také došlo k navýšení průměrné délky pobytu na 2,4 – 3 noci.
Jak již to tak bývá, každá mince má dvě strany – jin a jang v praxi 😊. Covid nám všem přinesl jedno velké uvědomění a věřím, že nejen státním orgánům, ale i běžným obyvatelům ČR, kde teprve díky této zkušenosti můžeme pozorovat opravdový multiplikační efekt našeho oboru v celé jeho komplexnosti, průřezovosti a především i mimooborové návaznosti na mnohé další podnikatelské subjekty. Reálná meziroční ztráta ve spotřebě byla vyčíslena na 160 miliard a v multiplikaci dokonce na dvojnásobek, kde mezi rokem 2019 a 2020 došlo k poklesu o 320 miliard! Bylo by na místě také zmínit, že ruku v ruce, i navzdory opatřením, došlo k poklesu pracovních úvazků v CR o více než 100 tisíc!
Zřejmě by vás zajímal především výhled do roku 2021. Byl vytvořen model optimistické, střední a pesimistické varianty. Vzhledem k tomu, že oproti původnímu očekávání místo startu sezony máme de facto opět lock down a nevíme reálně na jak dlouho, tak již teď víme, že optimistickou verzi rovnou škrtáme a za mě osobně i střední variantu. Současně jako revenue manažerka bych si dovolila se klonit k pesimistické variantě, a to ještě s velký otazníkem, která predikuje propad přibližně stejný, jako byl v loňském roce. Ale jak se říká, kdo věří na zázraky, tomu se i dějí 😊.
Problém je v tom, že toto nezávisí pouze na nás, ale na tom, kdy se „svět“ opět otevře cestování a zda jsme si jako stát nepokazili naši „bezpečnou“ pověst natolik, že se k nám cizinci budou, alespoň zpočátku, bát jezdit. Také se dá předpokládat, že pokud se hranice otevřou, Češi tuto sezonu mnohem více využijí k cestám do zahraničí, než tomu bylo v loňském roce, kdy se hlavní část dovolené trávila především v ČR. Pravdou je, že mnohé kulturní a přírodní památky a jiná turistická místa v loňském roce dosáhly svého historického vrcholu v návštěvnosti, a i v tržbách. Také došlo k nárůstu pěší turistiky. Češi opět poznávali krásy naší země. Došlo k poklesu ve využití letecké a vlakové přepravy a k nárůstu osobní automobilové dopravy, což mělo místy za následek problémy s nedostatkem parkovací infrastruktury. Také bohužel došlo k poklesu výdajů na osobu/den, pouze u Němců a Rusů tento pokles nebyl zaznamenán.
Na druhou stranu se ukázalo, že v krizi dokážeme táhnout za jeden provaz a došlo k mnohem aktivnějšímu propojení a spolupráci mezi jednotlivými organizacemi, k rozvoji projektů, např. „Prázdniny na venkově“ a celkovému tlaku na zvyšování kvality a úrovně služeb.
Také jsme konečně začali „počítat“. Tedy používat čísla jako argumenty a „dokazovat“ důležitost cestovního ruchu pro ekonomiku České republiky. Ano, nejsme na úrovni např. průmyslového odvětví, ale to neznamená, že jsme zcela bezvýznamní pro HDP ČR.
Pokud bychom např. citovali ze zprávy Deloitte z roku 2020, hovoří zde následovně: „Životní úroveň v ČR dosahuje 92 % průměru EU měřeno HDP na obyvatele podle parity kupní síly (odhad Deloitte pro rok 2019). Průměrné tempo růstu HDP za poslední dvě dekády činí 2,8 %. Podle sektorového hlediska má na tvorbě hrubé přidané hodnoty dominantní podíl sektor služeb (62 %), podíl průmyslu činí 30 %, podíl stavebnictví 6 % a podíl zemědělství 2 %“ (Zdroj: https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/Documents/about-deloitte/vyhled_ceske_ekonomiky_2020.pdf). Pouze pro představu, předcházející rok byl podíl služeb na růstu HDP 61 % a bylo by samozřejmě skvělé se moci k těmto číslům co nejdříve vrátit. Pokud by vás, pro celkové srovnání, zajímala souhrnná situace a srovnání s dalšími odvětvími do roku 2019, mrkněte na satelitní účet CR https://www.czso.cz/csu/czso/satelitni_ucet_cestovniho_ruchu.
Začali jsme si obecně více vážit českých hostů a více se jim přizpůsobovat, vnímat jejich potřeby a specifika.
Všichni jsme museli změnit přístup v poskytování služeb a nastavit nový standard pro bezpečí našich hostů a návštěvníků. Jsme připraveni a ochotni poskytovat služby i za velmi přísných pravidel a podmínek.
Posílili jsme nové formy komunikace. Otázkou zůstává budoucnost veletrhů cestovního ruchu, ale novým standardem budou zřejmě hybridní formy konferencí a kongresů. Nejen, že všichni již používají FB, ale běžně již frčíme i na IG a YT a jdeme naproti mladší generaci hostů. 😊
A jistě bychom mohli jmenovat další a další přínosy, možnosti a příležitosti, které nám tato zkušenost přinesla. Výhodou je, že pokud se nám vše zhroutí doslova jako domeček z karet, donutí nás to myslet „out of box“ a máme možnost ten domeček postavit znovu a třeba mnohem, mnohem lépe, obohaceni o zkušenosti, které dnes máme.
A na závěr si vypůjčím rozloučení ve znění:
Vaše JJ (4.3.2021)
